ARGO Numismatika, Korunní 83, Praha 3
+420 222 561 343, +420 773 025 117, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
0 ks

Generál Publius Quinctilius Varus, 46 BC - 9 AD, pod Augustem, 27 BC - 14 AD

AE As, minc. Lugdunum, ražba z let 15 - 10 BC, kontramarka "VAR" z roku 9 AD, Av : Portrét Augusta a opis CAESAR AVG PONT MAX, Rv : Lyonský oltař a opis ROM ET AVG, stav kontramarky 1-, (10,93 g)
Cena20000 Kč

AE As, minc. Lugdunum, ražba z let 15 - 10 BC, kontramarka "VAR" z roku 9 AD, Av : Portrét Augusta a opis CAESAR AVG PONT MAX, Rv : Lyonský oltař a opis ROM ET AVG, stav kontramarky 1-, "RR" vzácná, (10,93 g)

Generál Publius Quinctilius Varus nechal kontramarkovat tyto zničené a bezcenné mince (jiné v té době na území odkud vyráželi neměl k dispozici) z mědi kvůli tomu, aby mohl vyplatit vojáky, se kterými následně vedl tažení do Germánie. Kontramarkovaní mincí bylo učiněno, aby bezcenné mince meli možnost vojáci později vyměnit za cennější stříbrné denáre. Jméno generále zaručovalo jich kreditní hodnotu. Všechny mince, které se na trhu objevují jsou z oblasti, kde byli poražené řimské legie a jsou mimořádne vzácnou připomínkou této největší římské dehonestace její moci.

viz. Wiki :

Roku 9 n. l. Varus umístil své tři legie, SedmnáctouOsmnáctou a Devatenáctou, blízko řeky Vezery, když dorazily zprávy o rostoucí vzpouře oblasti Rýna na západě. Přes varování Segesta Varus věřil Arminiovi, romanizovanému germánskému náčelníkovi kmene Cherusků a generálovi pomocných jízdních jednotek.

Nejen že byla Varova důvěra v Arminia velice špatný úsudek, ale Varus navíc postavil své legie do takového postavení, kde byla jejich bojová síla nejslabší a kde měly největší výhodu kmeny Germánů. Arminius a kmen Cherusků, spolu s dalšími spojenci, dovedně vymyslel léčku, a v září v bitvě u Teutoburského lesa (na východ od dnešního Osnabrücku) Římané napochodovali přímo do ní.

Velice zalesněný a bažinatý terén znemožnil legiím správně manévrovat a dovolil Germánům rozdělit Římany na několik částí, se kterými se potom dokázali utkat. Třetí den bojování barbaři rozdrtili Římany na kopci Kalkriese na sever od Osnabrücku. Svědectví o bitvě není mnoho, kvůli úplnosti porážky, ale jedno z nich hovoří o části římské kavalerie, jež opustila pěchotu, kterou měla podporovat, a utekla k Rýnu, ale byla zpozorována Germány a pobita. Někteří zajatí Římané byli umístěni do proutěných klecí a upáleni zaživa, další zotročeni nebo vykoupeni. Tacitus píše, že vítězní barbaři obětovali zajaté důstojníky svým bohům na oltářích, které mohly být stále viděny roky později. Sám Varus, poté, co zjistil, že je všechna naděje ztracena, spáchal sebevraždu. Arminius mu uřízl hlavu a poslal ji do Čech Marobudovi, králi Markomanů, jednomu z nejdůležitějších germánských vůdců, se kterým chtěl Arminius vytvořit alianci. Marobud však nabídku zamítnul a poslal Varovu hlavu do Říma na zpopelnění. Římané později získali zpět orly svých ztracených legií, dva v letech 15 až 16, třetí roku 42. Římu se nakonec nikdy nepodařilo dostat sever a východ Germánie pod svou kontrolu, jako regiony u Rýna, Dunaje a dnešního Černého lesa.

Legie XVII, XVIII a XIX nebyly už nikdy obnoveny. Podle historika Suetonia Augustus ještě týdny poté, co se o bitvě dozvěděl, chodil po paláci, bil hlavou do zdí a křičel "Vare, Vare, vrať mi mé orly!".

AE As, minc. Lugdunum, ražba z let 15 - 10 BC, kontramarka "VAR" z roku 9 AD, Av : Portrét Augusta a opis CAESAR AVG PONT MAX, Rv : Lyonský oltař a opis ROM ET AVG, stav kontramarky 1-, (10,93 g)

Sledujte nás na:

Newsletter

Speciální nabídky a novinky!